DVĚ TVÁŘE EVY

Sedím před otevřenými dveřmi máminy skříně a pozoruju se v zrcadle. Je mi dvanáct a jsem sama doma s angínou. Chtěla bych vypadat jako moje máma. Pečlivě jsem si namalovala na oči zelenou linku. Moje máma má totiž zelený oči. Řasy se mi lepí pod vrstvou řasenky. Napudrovala jsem si nos a špulím na sebe pusu s růžovou rtěnkou. Na hlavě má hnědou kudrnatou paruku a na ruce zlatý náramek a prstýnek s bílým kamínkem. Chtěla bych mít náušnice, ale moje máma nemá propíchnutý uši. Nastříkala jsem se její voňavkou, z těžký vůně se mi točí hlava. Mám na sobě černý večerní šaty a lodičky na vysokým podpatku. Ty šaty voní jako máma. Radši jen sedím, nohu přes nohu. V baňaté skleničce mám nalitý tátův koňak a zapaluju si cigaretu. Pozoruju svůj odraz přes obláčky dýmu. Pak se mi zvedne žaludek a běžím na záchod.

Moje máma se jmenuje Eva.

1981